Turismus: Náš luxus, naše utrpení

Jak se z odvážného cestování jednotlivců stal nekontrolovaný masový fenomén, který dnes zásadně proměňuje krajinu, města i naši představivost?

Turismus vnímáme jako přirozenou součást života, přesto jde o překvapivě mladý „vynález“. Výstava zkoumá turismus jako mnohotvárnou kulturní praktiku, ale zároveň otevírá kritický pohled na odvrácenou stranu tohoto fenoménu, který dnes vnímáme jako samozřejmou součást života. Rodí se teprve v 18. století v období průmyslové revoluce, proměny vnímání času, rozvoje dopravy, měšťanské kultury i nových představ o odpočinku, zdraví, přírodě a romantických zážitcích.

Dějiny turismu nejsou jen dějinami míst, ale především dějinami nás všech. Turismus totiž netvoří jen destinace, ale hlavně turisté samotní. K zásadnímu zlomu dochází ve druhé polovině 20. století, kdy se z cestování jednotlivců stává masový fenomén, který začíná výrazně proměňovat krajinu, města i lidi.

Výstava představuje turismus jako kulturní praktiku, životní styl i způsob, jakým současný člověk hledá smysl, krásu, regeneraci nebo dobrodružství. Zároveň otevírá kritická témata dopadů turismu na společnost, přírodu i města: environmentální zátěž, fenomén overturismu a otázku (ne)udržitelnosti současného globálního cestování.

vystavující

Kateřina Šedá (1977) dlouhodobě využívá jako nástroj a prostředek své umělecké tvorby sociální architekturu. Roky pracuje se skupinami obyvatel v různých lokalitách – od zdí odděleného přepychového městečka v Kalifornii, přes městečka satelitní, sídliště či vesnice, kde kvůli blízkosti velkého města „nic není“, až po sociálně vyloučené lokality ve střední Evropě. Její dlouhodobá práce s mezilidskými vztahy má za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování.

TIMO je pseudonym sprejera a writera, který tvoří přibližně od roku 1997, kdy studoval na střední škole, později vystudoval FAVU v Brně. Na veřejná místa píše krátké básničky či slogany nebo zpracovává ucelené rozměrné plochy. Jeho práce najdete ve veřejném prostoru v řadě měst po celé České republice.

Vladimír Turner (1986) se ve svých dílech zabývá mechanismy spotřeby a produkce, lživostí marketingových strategií, těžbou neobnovitelných zdrojů, devastací krajiny, gentrifikací, bezdomovectvím, masovým turismem či nehumánními metodami politických systémů. Využívá k tomu různá média, např. umělecké instalace, objekty, performance, videa či film.

Tereza Bonaventurová (1992) je fotografka a vizuální umělkyně – ve své fotografické tvorbě dlouhodobě reflektuje současnou podobou českých i zahraničních měst, jejich bezprostředního okolí a uspořádání. Různorodé situace, a především negativní jevy ve veřejném prostoru se tak často stávají výchozím bodem jejích fotografických souborů. Často také alternativně zobrazuje zprofanované turistické destinace a zamýšlí se nad prezentací jakési nadreality turisticky vyhledávaných míst a dopady overturismu obecně.

Tomáš Vodňanský (1977) se ve své tvorbě věnuje hlavně dokumentární fotografii a portrétům. Je autorem řady volných cyklů (Obscura, Portréty, Domy-místa-prostory) a fotografických projektů. Jako fotograf a webeditor pracuje pro Český rozhlas.

kurátoři

Ondřej Horák (Fuczik) a Jan Pezda

Výstava Turismus: Náš luxus, naše utrpení vzniká ve spolupráci s Janem Pezdou, autorem knihy Slunce, voda, vzduch. Expozice kombinuje odborná data s díly současných umělců a umělkyň.